Můj Jorkšírek Amanda

Výcvik

Následující instrukce se týkají štěněte 2, 5 měsíce starého, ale dají se většinou použít u staršího štěněte i dospělého psa :

Pro samotný nácvik musíte dodržet následující podmínky - nedodržíte-li je, nedočkáte se žádoucího výsledku :

1. Pro zahájení nácviku přivolání použijeme vždy takové místo, kde se nebude štěně ničím a nikým rozptylovat a to ani zvuky nebo krmením. ( Krmení jako pamlsek si nachystáme jako odměnu do kapsy - čtvrtku dětského piškotu, kousek masa, sýr.) Cvičit můžeme doma v kuchyni, předsíni, pokoji, venku na dvoře, zahradě, na vycházce najdeme klidné místo - ovšem kolem musí být okolo naprostý klid, aby se štěně ničím nerozptylovalo.

2. S malým štěnětem si vyzkoušíme cvik jednou a dáme mu aspoň půl hodiny pauzu před opakováním. Během dne započteno i s pauzami neděláme cvik více než 3 - 4 x, ale procvičujeme aspoň jednou denně.

3. Štěně musí slyšet na své jméno.

4. Vybereme si jeden jediný povel, např. "Ke mně", a budeme vždy používat pouze tento vybraný povel při dalším výcviku.

5. Má-li štěně zájem o pamlsky, úmyslně vybereme dobu před krmením, kdy je hladové a ještě více při chuti, aby podaný pamlsek jako odměna byl pro štěně co nejvíce přitažlivý.

6. Zásadně cvičíme na volno, neposloucháme návody v některých knihách, které rády tvrdí, že štěně má být na dlouhém vodítku a po povelu přitaženo k majiteli. Tento způsob je přinucení ke cviku, a přinucení (nátlak) je v tomto věku velmi nežádoucí a pro štěně je nepříjemný - bude-li mít měkčí povahu, může se i vyděsit.

7. Za provedení cviku musíte vždy štěně co nejvíce pochválit, pohladit a případně podat pamlsek, má-li o něj zájem. Čím více příjemných zážitků jako odměna za provedený cvik ho čeká, tím radostněji a ochotněji ho bude provádět.

Popis nácviku : celý výcvik psů se opírá o složitou teorii podmíněných reflexů a podnětů, které tyto reflexy vytvářejí a spouští. Mezi každým majitelem a jeho psem je veliké neviditelné pouto - pes i štěně má rádo svého pána a rádo jej následuje, je-li k tomu motivováno. Jak tedy na to ? Stoupneme si nedaleko od štěněte, v začátku 2 - 3 metry, a zavoláme jeho jméno - musíme upoutat jeho pozornost. Štěně se podívá na nás. V ten okamžik se vydáme rychlou chůzí nebo poklusem pryč, můžeme opět zavolat jméno a hned k tomu povel a nepřestáváme se od něj vzdalovat - štěně vidí, že mu někam utíkáme, a honem se vydá za námi. V ten moment zopakujeme povel a nepřestáváme se mu vzdalovat - v momentě, kdy nás dostihne se zastavíme, podřepneme, zopakujeme povel a co nejradostněji jej několikrát pochválíme povelem "Hodný" a pakliže mu chutnají pamlsky, odměníme pamlskem. Pakliže dodržíte popsaná pravidla a způsob provedení, možná budete překvapeni, jak rychle zvládnete tento první krůček pro cvik přivolání. Neusínáme na vavřínech a aspoň jednou denně cvik procvičujeme - dodržujeme pravidlo naprostého klidu v okolí, a opatrně postupně zvětšujeme vzdálenost štěněte od nás - ne víc než 8 - 10 metrů. Až bude štěně starší je nutné celý cvik upevnit za rušivějších podnětů v okolí.

Při používání povelů a hlasových projevů se musíte naučit používat hlasovou intonaci a intenzitu hlasu, je to velmi důležité - každý pes to velmi citlivě vnímá a malé štěně ještě víc. U povelu "Fuj" musí být intonace hlasu důrazná a přísná, hlasitost si vyzkoušíme tak, aby pes poslechl a přitom se nevylekal. Pokud budeme zkoušet cvičit již popsané přivolání psa k majiteli, povel pro přivolání musí být především výrazný a slyšitelný - vyzkoušíme si intenzitu a hlasitost. U pochvaly pak nikdy nešetříme na hlasovém projevu radosti a staráme se, aby pochvala byla co nejvýraznější, nejdelší a nejpříjemnější, s příměsí nejen radosti, ale i potěšení, laskavosti a mazlivosti, přidáme pohlazení a pamlsek.